Komunální a 1.kolo senátní volby – landslide ODS

V komunálních volbách voliči rozhodli o tom, jak se bude jejich město či vesnice dál rozvíjet. V obcích jsou zpravidla voleni místní „osobnosti“ bez ohledu na stranickou příslušnost. A tak nepřekvapí, že v obecních a městských zastupitelstvech nejvíce hlasů získala Sdružení nezávislých kandidátů 48.42% a nezávislí kandidáti 11.62%. Při letošní mírně větší volební účasti 46.38% (2000 – 45% , 2002 – 43.4%) se na žebříčku politických stran na prvním místě umístila ODS se 9.93% (ČSSD 6.61%).
Mnohem výraznější úspěch měla ODS v obvodech větších měst. Z 95 největších českých a moravských měst vyhrála ODS v 90. Při volební účasti 39.62% získala 43.15%, ČSSD se umístila na druhém místě se 14.69%. V Praze ODS dokonce získala 54.43%.
Předseda sociální demokracie J.Paroubek obvinil za katastrofální volební výsledek v Praze vedení pražské organizace ČSSD za špatně vedenou volební kampaň.
Šéf pražských ČSSD P.Hulínský ale konstatoval, že "v těchto volbách jsme spláceli i dluhy za centrální politiku".
J.Paroubek se nikterak netajil tím, že bude požadovat hlavy funkcionářů v těch regionech, kde ČSSD v komunálních volbách propadla a v televizi prohlásil: "Proč bych jako za to mohl já? Já jsem jim dělal volební kampaň? Já jsem za ně pracoval? Já jsem za ně nebyl vidět?"
Předsedovu hrozbu funkcionářům na sebe P.Hulinský nevztahuje. Podotkl, že sociální demokracie získala v Praze o 1,5 procenta více hlasů než před čtyřmi lety, kdy ji do volebního klání vedl Paroubek. "A to bylo v době, kdy Vladimír Špidla střídal Zemana a byli jsme na výsluní".

Jako závěrečnou poznámku ku komunálním volbám lze snad připojit názor exprezidenta V.Havla který se domnívá, že lidé si stále více uvědomují význam obecních zastupitelstev. "Uvědomují si rozsah jejich kompetencí a význam, který mají pro život těch dotyčných míst, pro život regionů. A to je samozřejmě dobře, protože každá decentralizace veřejné správy je dobrá a důležitá, protože dává jakousi záruku politické stability," a dodal, že díky dostatečně decentralizované veřejné správě funguje země téměř pět měsíců po volbách bez toho, kdo jí má vlastně vládnout.
------------------------------------
Kdo bude v České republice vládnout měly podle J.Paroubka rozhodnout právě komunální a Senátní volby. To bylo ovšem před měsícem kdy věřil, že ČSSD vyhraje. Teď ale říká, že by se politici měli domluvit na stabilní nové vládě. Současně si postěžoval na malý zájem občanů o právě probíhající volby (k volbám ale přišlo o tři procenta lidí více, než v minulých komunálních volbách).
Z celkových 81 senátorů v senátních volbách voliči vybírali 27 nových senátorů. Svým hlasováním ale zároveň nepřímo ovlivňují volbu budoucího prezidenta republiky, kterého budou senátoři spolu s poslanci volit v lednu přespříštího roku.
Voleb do Senátu se zúčastnilo 42% procent voličů.V roce 2004 byla účast při volbách do Senátu v prvním kole 29%. Z 204 kandidátů do druhého kola postoupili v každém obvodu kandidáti dva. Zcela jasně první kolo senátních voleb vyhrála ODS – její kandidáti se dostali do druhého kola ve 26 obvodech. V 11 z nich se utkají s kandidáty ČSSD. Do druhého kola se také probojovalo šest zástupců KDU-ČSL, tři komunisté a dva nezávislí kandidáti. Ve zbylých pěti obvodech do druhého kola postoupili kandidáti zelených a několika dalších malých stran.
Předseda J.Paroubek se stejně jako jiní sociální demokraté děsí „nástupu modré totality ODS v České republice“. Šéf sociálních demokratů navíc také tvrdí: „Já znovu opakuji, že ten výsledek byl velmi silně ovlivněn minulým týdnem, naprosto nechutnou kampaní, kterou organizovala ODS.“
Předseda ODS a vlády „v demisi“ M.Topolánek ale ujišťuje, že obavy ze vzniku většiny ODS v senátu nejsou na místě. „Obavy jsou liché, protože tam senátoři hlasují podle svého svědomí, nikoli stranických sekretariátů.“ M. Topolánek pak citoval na tiskové konferenci z usnesení rady ODS: „Výsledky jsou další porážkou Jiřího Paroubka a odmítnutím jeho konfrontačního stylu, který snížil a dále snižuje koaliční potenciál jeho strany v komunálních volbách i povolebních vyjednáváních.“
Po konečném součty hlasů pak dodal: „Je to ale určitě velmi výrazný výsledek, o 11% v průměru vyšší než před čtyřmi lety.“
Sociální demokracie chce podle svého předsedy Jiřího Paroubka vytvořit ve druhém kole senátních voleb koalici všech stran proti občanským demokratům. Všechny ostatní politické strany, včetně KSČM to ale odmítly.
Komentátoři to označují za pokus oživit "syndrom" z minulosti - v prvním kole dominuje ODS, proti níž se ale v kole druhém ostatní spojí. Usuzují, že to do značné míry závisí na volební účasti ve druhém kole a někteří z nich usuzují, že nízká účast více napomůže ODS. Její šéf M.Topolánek ale vyzval voliče k účasti v druhém kole a pocity v řadách ODS popsal jako mírný a střízlivý optimismus. Za úspěch bude M.Topolánek pokládat zisk 10 mandátů v horní komoře.

Dvě poznámky pod čarou
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) zvažuje stížnost na některá média kvůli tomu, jak v době komunálních a senátních voleb informovala o kauzách v kterých jsou zapleteni členové ČSSD.
Předseda ČSSD J.Paroubek to označil za osobní Vlčkovu iniciativu. Řekl nicméně, že ČSSD podá "pár žalob", na koho však neupřesnil.

Podle prezidenta Václava Klause první kolo obměny třetiny Senátu a komunální volby daly signál o náladě občanů. Prezident novinářům řekl, že by byl rád, kdyby výsledky voleb usnadnily jednání o nové vládě. Je však v tomto ohledu skeptický.

Vláda v demisi

Budou-li v budoucnosti historici hledat pojmenování pro údobí české politiky po volbách 06, možná že použijí dramatický titul „zápas o tvář demokracie a české politické kultury“.

11.10. přijal prezident V.Klaus z rukou premiéra M.Topolánka demisi jeho vlády a současně odstupující kabinet pověřil dočasným výkonem funkcí až do jmenování další vlády.
Vláda, od jejíhož jmenování uběhlo necelých 40 dní, musela podat demisi potom, kdy menšinová vláda ODS premiéra M. Topolánka 3.10 podle očekávání nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak poprvé v historii samostatné České republiky, že kabinet v základním hlasování neuspěl. Vládu ODS podpořilo 96 poslanců, proti hlasovalo 99 poslanců. Vládu podle očekávání podpořili občanští demokraté, zelení a většina lidovců. Tři křesťanští demokraté – L.Ambrozek, L.Šustr a M.Kalousek - se hlasování nezúčastnili. Vyjádřili tím protest proti snahám změny volebního zákona, které by zkomplikovaly život malých stran. Chyběla i nemocná poslankyně ČSSD L.Mazuchová a M.Topolánek, který její absenci vyvážil vlastní neúčastí.
Za zmínku stojí, že ve sněmovně se o důvěře hlasuje veřejným hlasováním a poslanci hlasují v abecedním pořadí. Vláda získá důvěru, jestliže ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců. Obecně přitom platí, že sněmovna může hlasovat a přijímat rozhodnutí za přítomnosti alespoň 67 poslanců z celkových 200.
Ústava hlavě státu nepředepisuje koho má jmenovat. Předseda ČSSD J.Paroubek doufá, že druhý pokus o zformování kabinetu dostane on. Pak by se zřejmě pokusil sestavit vládu, která by se opírala o toleranci KSČM a někoho dalšího z jiné strany. V.Klausovi spolupracovníci ale tvrdí, že vládu opřenou o komunisty prezident nepřipustí. O tom, kdo bude sestavovat vládu novou, chce V.Klaus rozhodnout až po senátních volbách.
O další vládě by se podle sociálnědemokratických politiků ale mělo jednat rychle. Nejvyšší představitelé ČSSD jsou přesvědčeni o tom, že prezident V.Klaus rozhodnutím počkat s dalším řešením až po komunálních a senátních volbách, chce ovlivnit jejich výsledek.
"Potvrzuje se, že prezident opět vystupuje ve prospěch ODS," řekl novinářům místopředseda sněmovny L.Zaorálek.
Pokud se lze spolehnout na výzkumy veřejného mínění, je spěch ČSSD pochopitelný. Všechny výsledky naznačují, že celostátní volby by zcela značně přinesly výsledky ve prospěch ODS. Pokud se to také odrazí v senátních a komunálních volbách tak jisté již není.

Hladinu ale opět rozčeřili lidovci. Mladá fronta Dnes ocitovala 5.10 bývalého ministra zahraničí C.Svobodu který údajně označil v médiích usnesení strany z minulého měsíce za chybu a připustil, že by ho strana mohla změnit. Mluvil o usnesení celostátní konference KDU-ČSL, které se poslanci zavázali dodržovat. Pravilo se v něm, že „KDU-ČSL nebude účastna ve vládě, která by se opírala o hlasy komunistů, ani takovou vládu nebude tolerovat, ani jakkoliv podporovat."
C.Svoboda se ale později ohradil proti tomu, že by mohl podpořit vládu opřenou o komunisty a tvrdil, že jeho vyjádření bylo překrouceno.
Mladá fronta Dnes ale trvala na tom, že vyjádření C. Svobody nezkreslila (?). Šéfredaktor deníku R.Čásenský poukázal na to, že v pozdějším prohlášení lidovecký poslanec hovoří o tom, že je proti účasti KDU-ČSL ve vládě závislé na komunistech. "Ale o tom jsme v našem článku nepsali. Psali jsme o tom, že on říká, že jeho strana by si neměla zakazovat podporu případné menšinové vlády, pokud by ji podporovali i komunisté."
Výroky C.Svobody vedly ale prozatímního předsedu Kasala ke svolání předsednictva a krajských vedoucích a na jejich výzvu se pak všech 13 poslanců KDU-ČSL písemně zavázalo dodržovat usnesení, podle něhož se jejich strana nebude jakýmkoliv způsobem podílet na vládě závislé na komunistech. Vedení KDU-ČSL zároveň vyzvalo ty, kteří by svůj podpis nepřipojili, aby se vzdali poslaneckého mandátu.

Toho ovšem obratně využil vůdce ČSSD expremiér J.Paroubek a hned prohlásil, že věří, že by vládu mohl sestavit on. „Já si myslím, že by bylo korektní, aby ČSSD v tom druhém pokusu získala možnost sestavit vládu. No a pokud se to nepovede ani ODS, ani ČSSD, tak ve třetím pokusu je možné udělat vládu odborníků“.
Prohlásil, že alespoň jeden potřebný hlas má, ale jméno poslance, který by byl údajně ochoten spolu s komunisty podpořit kabinet ČSSD J.Paroubka, zůstává tajemstvím. „Kdybych vám řekl, s kým jsem jednal, to už bych na ně rovnou mohl vydat ... Ne, já to nebudu komentovat,“ odpověděl novinářům.
Jméno je prý tajemstvím i pro členy nejužšího vedení ČSSD. Šéf nejsilnější opoziční strany nepovažuje za moudré, aby ho řekl členům nejvyššího vedení své strany. "Oni to nechtějí slyšet," řekl dnes novinářům. Místopředseda ČSSD Z. Škromach v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes řekl, že ČSSD většinu ve sněmovně nemá, ale v odpovědi na jinou otázku uvedl, že si myslí, že ji má J.Paroubek. Současně ale přiznal, že to neví. "Víte, že u nás se všechno vykecá," dodal.
J.Paroubek už dříve řekl, že by ve svém kabinetu nabídl křesla poslancům z jiných stran, a nevyloučil, že i některému politikovi ODS. Z.Škromach to označil za možnost, jak si zajistit v Poslanecké sněmovně většinu.
K tomu všemu J.Paroubek dodal, že by jméno poslance nesdělil ani prezidentovi V.Klausovi před svým případným jmenováním premiérem. "Já bych mu maximálně řekl, jestli ho mám, nebo nemám".
K tomu jistě komentáře netřeba.
Prezident Václav Klaus následně prohlásil, že nebude jmenovat vládu, která by se opírala o křehkou většinu 101 hlasu vzniklou "přeběhnutím" jednoho poslance do opačného politického tábora. Bude prosazovat takovou dohodu politických stran, která povede buď ke stabilní vládě, nebo k předčasným volbám.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek to ovšem označil za těžký zásah ústavě.

Vláda se činila

Převzato z internetu ČTK 12.10.06
Mimo to, že ministr financí V.Tlustý díky „podpoře“ bývalého šéfa ČSSD a expremiéra M.Zemana dokázal úspěšně zredigovat a připravit nový rozpočet a ministr zdravotnictví podstatně zvrátil řadu „reforem“ bývalého ministra zdravotnictví D.Ratha, vláda se soustředila většinou na personální změny.
Během 38 dnů, které uplynuly od jmenování do demise vlády Mirka Topolánka (ODS), provedli ministři ve svých úřadech celou řadu personálních změn. Opozice i někteří komentátoři hovoří o účelových čistkách a tvrdí, že kabinet bez důvěry poslanců neměl k tak razantním změnám mandát. Vládní politici však argumentují tím, že personální výměny byly nutné, oprávněné a rozhodně ne prvoplánové.
"Jsem přesvědčen o tom, že jsme takové právo měli. Ministerstva musela šlapat od prvního dne," řekl místopředseda vlády a ODS Petr Nečas.
Za rekordně krátkou dobu svého vládnutí Topolánkův tým například odvolal ředitele civilní rozvědky Karla Randáka, šéfa hmotných rezerv Jana Žižku nebo vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska. Ještě před tím, než vláda ve středu podala demisi, vyměnila pět ze sedmi členů řídícího výboru Českých drah. Příští týden má rozhodnout o novém generálním inspektorovi Českých drah.
Členové kabinetu většinou výrazně obměnili sestavu svých náměstků - asi největší rozruch vyvolal ministr financí Vlastimil Tlustý, když odvolal dlouholetého odborníka na státní rozpočet Eduarda Janotu.
Kritiku opozice vzbudil i ministr vnitra Ivan Langer, když odvolal vedení své inspekce. "Ty čistky nemohu chápat jako snahu o zlepšení práce inspekce. Je to spíše vyřizování osobních účtů a politika," komentoval změny Langrův předchůdce František Bublan (ČSSD). Kontroverze vyvolal také ministr kultury Martin Štěpánek - zprostil funkce ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka i šéfa památkářů Tomáše Hájka. Jeho první náměstek František Formánek dokonce skončil až několik hodin poté, co vláda ve středu oficiálně odstoupila.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek začal měnit zástupce státu ve správních radách zdravotních pojišťoven. Zpět do funkce vrátil šéfa Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Jana Černého, kterého sesadil bývalý ministr David Rath (ČSSD). Topolánek ještě před jmenováním vlády dal svým ministrům volnou ruku k personálním změnám na místech, kde je těsně před volbami a po nich provedli jejich předchůdci. Konkrétně jmenoval například tehdejší ministry zdravotnictví a kultury Ratha a Vítězslava Jandáka.
Opoziční politici nicméně neustále předsedovi ODS připomínají jeho údajné vyjádření před volbami, že ODS po příchodu do Strakovy akademie chystá "noc dlouhých nožů". Tímto termínem historici označují noc, kdy nacistický vůdce Adolf Hitler nechal povraždit své odpůrce, přeneseně se používá pro razantní personální obměnu. Topolánek později řekl, že tím neměl na mysli žádné čistky - jen konec praxe, kdy jsou vrcholné funkce obměňovány podle stranického klíče.
Nečas soudí, že i když je současná vláda v demisi, musí nadále přijímat kroky, které nesnesou odklad. Například do konce října má rozhodnout o dalším osudu Aera Vodochody, ve sněmovně bude hájit rozpočet. Nečas zase musí reagovat na rekordní pokutu, kterou ministerstvu práce přidělil antimonopolní úřad. "A to včetně personálních důsledků," uvedl ministr. "Ministerstva prostě musí dát fungovat, nemůžeme si tam jen chodit pro výplatu," dodal vicepremiér.
I média si všímají změn, které stihl menšinový kabinet ODS za poměrně krátkou dobu provést. "Ministři si libovali v čistkách", zní dnešní titulek Lidových novin. "Topolánkova vláda vejde do dějin jako vláda čistek a dlouhých nožů, která 'podřezávala krky' bez ohledu na to, že nedostala důvěru parlamentu. Ne všechna propouštění jsou ale srovnatelná," soudí komentátor Hospodářských novin. Zatímco způsob odvolávání Janoty byl skandální a špatný, Langrovo rozhodnutí "vymést celou inspekci ministerstva vnitra bylo jedině správné", dodal autor Jan Macháček.

Končí krize v Respektu?

Krize v Respektu končí
Šéfredaktor Marek Švehla v Respekty číslo 40. - 1.10.2006

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
minulý týden se dohodli zástupci vydavatele, investora a redakce, že novým šéfredaktorem Respektu s plnými kompetencemi bude Martin Šimečka. Přesné datum jmenování zatím není jasné, stane se tak ale hned po vyřešení nutných formalit. Martin Šimečka je dlouholetý a velmi úspěšný šéfredaktor nejlepšího slovenského deníku SME. Jeho pohled na novinářskou práci a svět kolem nás je velmi podobný tomu, jaký je spojován s Respektem. Rád bych vás proto ujistil, že také já osobně jako dosavadní šéfredaktor považuji toto řešení za velmi dobré pro náš časopis.
Já i redakce jsme připraveni s panem Šimečkou spolupracovat tak, abyste se mohli těšit z co nejkvalitnějšího čtení. Tím by měla být krize Respektu u konce. Co naopak u konce není, jsou naše snahy Respekt modernizovat. K tomu jsme se odhodlali již na jaře letošního roku, a proto budeme v této práci pokračovat. Rád bych vás ujistil, že se budeme snažit o maximálně citlivou změnu, na druhou stranu naší motivací je přiblížit náš časopis více čtenářům, neboť bez nich Respekt jako nezávislé médium dlouhodobě nepřežije. Jsem ale pevně přesvědčený, že tento plán nemusí Respektu ubrat nic z jeho kvalit, naopak.
V každém případě vás budeme o povaze těchto změn předem informovat. Pokud nám chcete k uplynulým dvou týdnům cokoli říct, prosím, učiňte tak třeba pomocí našich webových stránek. Velice rádi si vaše názory přečteme a budeme se z nich snažit poučit.
Závěrem bych vás rád informoval, že řady Respektu rozšířila německá novinářka Anneke Hudalla, jejíž články již nějaký čas tiskneme. Věřím, že její pohled na Českou republiku, česko-německé vztahy a zasvěcené informování o Německu pomohou Respektu dostat se zase o něco dál z brouzdaliště provinčnosti, v němž se česká novinařina tak ráda čvachtá.
Děkujeme vám za všechny vaše reakce na dění v Respektu v posledních dnech. I vaše názory nám pomohly v rozhodování o budoucnosti týdeníku.

(Chci věřit, že přiblížení časopisu více čtenářům skutečně na kvalitě nic neubere. Bylo by to snad poprvé co něco podobného pamatuji. an)