Pohled z větrného mlýna na českou kotlinu
Karel A. Pokorný
Po volbách a inauguraci nového českého pana presidenta se ohlásil březen vichřicí Ema, a pořádně profoukl onu českou kotlinu, kde se stále ještě v tisku probírá průběh volby presidenta. Jeho neúspěšný protikandidát Švejcar v různých rozhovorech kritizuje právě prohranou „volební kampaň“ i volbu samotnou. Zajímavé je, že v jednom rozhovoru s iDnes používá pro svoji porážku slůvko nevýhra, což by snad více pasovalo k vyjadřování pana profesora na Hradě. Asi se od něj nakazil. Na pomoc mu přispěchal komentátor agentury UPI Mark Ellebogen, předseda nadace Global Panel a president Praque Society ( What it my be). Je to zároveň jeden z poradců Demokratické strany USA a místopředseda v cizině žijících členů rady Demokratické strany. Jeho celý článek je podivuhodnou snůškou podezření a vychvalování poraženého kandidáta. Přitom, zřejmě z neznalosti souvislostí, tvrdí různé nepravdy a polopravdy. Zaobírat se celým článkem by zabralo příliš mnoho místa. Celý článek můžete najít v archivu na adrese http://www.lidovky.cz/ (Neviditelný pes) pod názvem „Zastánce komunistů prý zvítězil“, v článku z 26.února 2008.
Nově zvolený pan president hned po inauguraci (zajímavé, že Češi převzali tento výraz přes odpor ke všemu americkému ) jel oslavit své znovu zvolení s přítelkyní Petrou Bednářovou do golfového klubu Erpet a poté přenocovali ve sport hotelu Erpet. Podle posledních průzkumů to nevadí jak politikům, tak občanům. Velkou radost z toho neměla asi paní Livia.
„Jyrka“, jak je v kuloárech nazýván předseda Sociálních demokratů Jiří Paroubek, pohrozil podle komunistického sloganu „kdo nejde s námi, jde proti nám“ všem těm, kteří budou hlasovat pro umístění amerického radaru , vyškrtnutím z kandidátek v příštích volbách. Toto varování se hrdě staví do jedné řady s článkem předsedy Komunistické strany v Čechách, ve kterém tento tvrdí, že únorový puč nebyl vůbec pučem a srpen 1968 nebylo přepadení, ale pomoc podle platných smluv. Jak jednoduché a jak demagogické.
Je vůbec velice zajímavé a zábavné, pročítat stránky různých českých internetových deníků. Tak je možno dočíst se v jednom bulvárním deníku, že milionář a právník Daniel Volopich chce ze Špindlerova Mlýna vybudovat středočeský Aspen, kde bude královnou jeho manželka (?) modelka Andrea Veršová, která už nyní chodí po Špindlu v kreacích, které by jí prý záviděla i Ivana Trumpová. Volopich ( nomen omen?) skupuje prý celé toto horské středisko. Andrea prý též dostala od Daniela k Vánocům zlaté vázání na lyže. Mimochodem, jmenovaný se pohybuje v opravu vlivných kruzích, setkává se s vlivnými politickými špičkami v hotelu Esplanade, a možná také proto mu bylo povoleno kvůli novým sjezdovkám vykácet stromy v chráněné oblasti. Když kapitalismus, tak po našem.
Ale abychom se opět vrátili k normalitě. Česko a Slovensko budou žádat u Evropské komise o registraci špekáčků jako tradiční speciality těchto dvou států. Jejich zástupci již podepsali několik žádostí, jde o několik výrobků, jako je lovecký salám, liptovský salám a spišské párky. Jak pravil český ministr zemědělství má výroba těchto uzenin už více než stoletou tradici. Spor o tyto speciality vznikl vlastně vloni, kdy Polsko a Slovensko požádalo o zaregistrování a ochranou evropskou známku pro točený salám, známý jako kabanos a myslivecké klobásy. Slováci si zase nárokovali spišské párky, lovecký salám, inovecký trvanlivý salám a špekáčky. Většina uzenářských výrobků o jejichž registraci Polsko a Slovensko žádají byla vyvinuta ještě v Československu a vyráběna podle jednotných technických norem. Teprve rozdělením Československa jsou tyto výrobky vyráběny ve více státech podle stejných receptur. Je to značně nepřehledné. Proto hurá do boje.
Výzkumný ústav živočišné výroby má také problém. Jsou oprávněné obavy, že vyhyne speciální druh ryze českého skotu, zvaný červinka. Tento vzácný, prý prastarý druh skotu, který je zrovna tak jako Pražský hrad či Karlštejn pod ochranou státu. Václav Řehout z Jihočeské university v Českých Budějovicích totiž tvrdí, že zrovna tak jako české hrady a zámky , je i červinka produktem práce našich předků. Červinka je v českých zemích známa už od osídlení Kelty, kteří jí také používali jako tažné zvíře při polních pracích. Záchrana je velice komplikovaná. V Česku není ani jeden původní býk, který by zajistil genovou čistotu české červinky. Před dvaceti lety se dovezly inseminační dávky červinky z Polska a vyšlechtili se plemenní býčci. Brzy se ale zjistilo , že to není ta původní keltská červinka a proto se nyní čistou českou červinku pokoušejí vyvinout z embrya ve Výzkumném ústavu. Tento druh božího dobytečka je pod ochranou státu, v republice je celkem jedenáct chovatelů, kteří dostávají od státu dotace. Z ekonomického hlediska je toto plemeno nezajímavé, roční produkce je jen 2.500 litrů mléka, naproti tomu, co například holštýnsko-fríský druh produkuje přes 8.000 litrů mléka ročně.Ale my chceme naše, keltsko-české dobytče. Tři sta let jsme trpěli…
Další zajímavou událostí je jedna z nejkuriosnějších krádeží posledních let. Na ruzyňském letišti zmizelo z přepravovaného transportu několika miliard EURo, „jenom“ 250.000. Policie prozatím marně pátrá kdo to mohl být . Vychází se z toho, že lupič rozřízl jeden ze šesti pytlů s miliardami bankovek, vzal si oněch 250.000 a spoléhal prostě na to, že než se zásilka dostane do Tallinu, kam byla určena, nebude možno zjistit, kde se vlastně ty peníze ztratily.
Možná, že pomůže, až se rozšíří stav policie o zájemce z Ukrajiny, Vietnamu a o Romy, dříve Cikány, kteří se po výzvě v tisku hlásí k policii v překvapivém množství. Potom bude řešení různých trestních činů snadnější.
Že je o Českou republiku zájem, o tom svědčí i ta skutečnost, že MZV bylo nuceno poslat na ambasády do Mongolska a Vietnamu specielní úředníky, je podezření, že tamní úředníci brali úplatky za udělování viz. V minulých dnech dokonce oznámilo ministerstvo vnitra, že existuje určitý okruh lidí, kteří za pouhých 200 Kč posílají do těchto zemí pozvání k návštěvě České republiky. Dokonce byla zveřejněna i jména ochotných „hostitelů“. Jakási důchodkyně pozvala do svého jednopokojového bytu víc než 20 Vietnamců. Všechny na stejné datum .
Bude to potřeba, více policistů, neboť pravděpodobně ruské zájmové organizace (mafie) porušily v minulých dnech dohodu o neútočení a zástupci dvou ruských „podnikatelských“ skupin po sobě stříleli v Pařížské ulici. Nakonec byli postřelení převezeni do dvou různých nemocnic (snad z bezpečnostních důvodů).
Trochu veselejší byl zásah policie v Praze u Bulhara, kde museli zajistit muže, který nahatý jak žlůva běhal po autech čekajících u dopravních světel. Pravděpodobně bude muset platit případná poškození.
Zpět k vážným věcem. Zajímavá je studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty University Palackého v Olomouci. Ten se tam zabývá zkoumáním vlivu „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěchy vědců. Předmětem jeho výzkumu jsou jeho vědečtí kolegové. Popud k tomuto výzkumu mu dalo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají v mezinárodních impaktovaných časopisech od roku 1980 do roku 2002 jenom 40 článků, mezitím co kupříkladu jeden jediný jejich kolega Andersen Moller, publikoval v těchto časopisech 20 až 30 článků ročně. Na dotaz Grima, v čem může být nepoměr mezi ním a českými kolegy, odpověděl Moller, že je to zřejmě množstvím vypitého piva. Mladý vědec se proto rozhodl ověřit si tuto zajímavou hypotézu u svých kolegů a zjistil, že Moller měl pravdu. Zjistil: “Čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost“. Svůj výzkum ještě doplnil a rozšířil a nabídl jej redakcím odborných časopisů. Nakonec mu vyšel článek v prestižním ekologickém časopise Oikos. Srovnáváním zvyklostí vědců zjistil, že pivo je nevhodný doplněk intelektuální práce. Čeští ornitologové vypijí kolem 200 litrů piva za rok, mezitím co moravští jenom 37 litrů.
Ale také něco radostnějšího. Při letošním udělování Oskarů se dostalo toto prestižní ocenění Markétě Irglové a jejímu příteli Glen Hansardovi za píseň Falling Slowly ve filmu ONCE. Je to zpěvačka v Čechách i na Moravě skoro neznámá, žije většinou v Irsku a USA. U vzniku druhého oceněného zahraničního filmu „Fälscher“ byl vlastně také jeden Čechoslovák. Ani se o něm v českém tisku moc nepsalo. Jmenuje se Adolf Burger, a je jedním z posledních žijících padělatelů, kteří v koncentračním táboře Sachsenhausen vyráběli na rozkaz Wehrmachtu anglické Libry. Na základě Burgerovy knihy , kterou o tom napsal, byla celá historie Rakušany zfilmována a po právu vyznamenána. Autor byl pozván do Hollywoodu na slavnostní předání ceny.
Abych nezapomněl : Konečně se české pohostinství dočkalo jedné Michelinské hvězdy. Získal jí italský kuchař z hotelu Four Seasons. Když si představím, že u nás „ve vsi“ máme také, už dlouhá léta restauraci s Michelinskou hvězdou…
A dalo by se končit něčím vzrušujícím: Před Velikonocemi došlo na obávané dálnici D 1 na Brno k největší hromadné bouračce všech dob, v Čechách tedy. 115 aut se do proměnilo v hromadu šrotu, z toho jich byla podle policejní zprávy skoro polovina nepojištěna. Celkově přes šedesát zraněných , z toho dva cizinci těžce.Dálnice byla uzavřena na dlouhou řadu hodin. Lidé hladověli a mrzli. Z prostoru u Průhonic, kde byla potom připravena náhradní auta pro majitele oněch zničených, přes noc všechna auta zmizela. Dějou se to věci mezi nebem a zemí. Že by je byl někdo ukradl?
Soudruh Paroubek se nám vydal opět na vandr. Tentokrát jel do Ruska, a jak prohlásil chce tam konsultovat s Rusy situaci s umístěním amerického radaru v Čechách.
Jako poslední přidávám zajímavou zprávu o tom, že možná bude rozhodnutím městského soudu v Praze uvalena exekuce na Pražský hrad a chrám svatého Víta pro neplacení účtů jedné soukromé firmě.
Po volbách a inauguraci nového českého pana presidenta se ohlásil březen vichřicí Ema, a pořádně profoukl onu českou kotlinu, kde se stále ještě v tisku probírá průběh volby presidenta. Jeho neúspěšný protikandidát Švejcar v různých rozhovorech kritizuje právě prohranou „volební kampaň“ i volbu samotnou. Zajímavé je, že v jednom rozhovoru s iDnes používá pro svoji porážku slůvko nevýhra, což by snad více pasovalo k vyjadřování pana profesora na Hradě. Asi se od něj nakazil. Na pomoc mu přispěchal komentátor agentury UPI Mark Ellebogen, předseda nadace Global Panel a president Praque Society ( What it my be). Je to zároveň jeden z poradců Demokratické strany USA a místopředseda v cizině žijících členů rady Demokratické strany. Jeho celý článek je podivuhodnou snůškou podezření a vychvalování poraženého kandidáta. Přitom, zřejmě z neznalosti souvislostí, tvrdí různé nepravdy a polopravdy. Zaobírat se celým článkem by zabralo příliš mnoho místa. Celý článek můžete najít v archivu na adrese http://www.lidovky.cz/ (Neviditelný pes) pod názvem „Zastánce komunistů prý zvítězil“, v článku z 26.února 2008.
Nově zvolený pan president hned po inauguraci (zajímavé, že Češi převzali tento výraz přes odpor ke všemu americkému ) jel oslavit své znovu zvolení s přítelkyní Petrou Bednářovou do golfového klubu Erpet a poté přenocovali ve sport hotelu Erpet. Podle posledních průzkumů to nevadí jak politikům, tak občanům. Velkou radost z toho neměla asi paní Livia.
„Jyrka“, jak je v kuloárech nazýván předseda Sociálních demokratů Jiří Paroubek, pohrozil podle komunistického sloganu „kdo nejde s námi, jde proti nám“ všem těm, kteří budou hlasovat pro umístění amerického radaru , vyškrtnutím z kandidátek v příštích volbách. Toto varování se hrdě staví do jedné řady s článkem předsedy Komunistické strany v Čechách, ve kterém tento tvrdí, že únorový puč nebyl vůbec pučem a srpen 1968 nebylo přepadení, ale pomoc podle platných smluv. Jak jednoduché a jak demagogické.
Je vůbec velice zajímavé a zábavné, pročítat stránky různých českých internetových deníků. Tak je možno dočíst se v jednom bulvárním deníku, že milionář a právník Daniel Volopich chce ze Špindlerova Mlýna vybudovat středočeský Aspen, kde bude královnou jeho manželka (?) modelka Andrea Veršová, která už nyní chodí po Špindlu v kreacích, které by jí prý záviděla i Ivana Trumpová. Volopich ( nomen omen?) skupuje prý celé toto horské středisko. Andrea prý též dostala od Daniela k Vánocům zlaté vázání na lyže. Mimochodem, jmenovaný se pohybuje v opravu vlivných kruzích, setkává se s vlivnými politickými špičkami v hotelu Esplanade, a možná také proto mu bylo povoleno kvůli novým sjezdovkám vykácet stromy v chráněné oblasti. Když kapitalismus, tak po našem.
Ale abychom se opět vrátili k normalitě. Česko a Slovensko budou žádat u Evropské komise o registraci špekáčků jako tradiční speciality těchto dvou států. Jejich zástupci již podepsali několik žádostí, jde o několik výrobků, jako je lovecký salám, liptovský salám a spišské párky. Jak pravil český ministr zemědělství má výroba těchto uzenin už více než stoletou tradici. Spor o tyto speciality vznikl vlastně vloni, kdy Polsko a Slovensko požádalo o zaregistrování a ochranou evropskou známku pro točený salám, známý jako kabanos a myslivecké klobásy. Slováci si zase nárokovali spišské párky, lovecký salám, inovecký trvanlivý salám a špekáčky. Většina uzenářských výrobků o jejichž registraci Polsko a Slovensko žádají byla vyvinuta ještě v Československu a vyráběna podle jednotných technických norem. Teprve rozdělením Československa jsou tyto výrobky vyráběny ve více státech podle stejných receptur. Je to značně nepřehledné. Proto hurá do boje.
Výzkumný ústav živočišné výroby má také problém. Jsou oprávněné obavy, že vyhyne speciální druh ryze českého skotu, zvaný červinka. Tento vzácný, prý prastarý druh skotu, který je zrovna tak jako Pražský hrad či Karlštejn pod ochranou státu. Václav Řehout z Jihočeské university v Českých Budějovicích totiž tvrdí, že zrovna tak jako české hrady a zámky , je i červinka produktem práce našich předků. Červinka je v českých zemích známa už od osídlení Kelty, kteří jí také používali jako tažné zvíře při polních pracích. Záchrana je velice komplikovaná. V Česku není ani jeden původní býk, který by zajistil genovou čistotu české červinky. Před dvaceti lety se dovezly inseminační dávky červinky z Polska a vyšlechtili se plemenní býčci. Brzy se ale zjistilo , že to není ta původní keltská červinka a proto se nyní čistou českou červinku pokoušejí vyvinout z embrya ve Výzkumném ústavu. Tento druh božího dobytečka je pod ochranou státu, v republice je celkem jedenáct chovatelů, kteří dostávají od státu dotace. Z ekonomického hlediska je toto plemeno nezajímavé, roční produkce je jen 2.500 litrů mléka, naproti tomu, co například holštýnsko-fríský druh produkuje přes 8.000 litrů mléka ročně.Ale my chceme naše, keltsko-české dobytče. Tři sta let jsme trpěli…
Další zajímavou událostí je jedna z nejkuriosnějších krádeží posledních let. Na ruzyňském letišti zmizelo z přepravovaného transportu několika miliard EURo, „jenom“ 250.000. Policie prozatím marně pátrá kdo to mohl být . Vychází se z toho, že lupič rozřízl jeden ze šesti pytlů s miliardami bankovek, vzal si oněch 250.000 a spoléhal prostě na to, že než se zásilka dostane do Tallinu, kam byla určena, nebude možno zjistit, kde se vlastně ty peníze ztratily.
Možná, že pomůže, až se rozšíří stav policie o zájemce z Ukrajiny, Vietnamu a o Romy, dříve Cikány, kteří se po výzvě v tisku hlásí k policii v překvapivém množství. Potom bude řešení různých trestních činů snadnější.
Že je o Českou republiku zájem, o tom svědčí i ta skutečnost, že MZV bylo nuceno poslat na ambasády do Mongolska a Vietnamu specielní úředníky, je podezření, že tamní úředníci brali úplatky za udělování viz. V minulých dnech dokonce oznámilo ministerstvo vnitra, že existuje určitý okruh lidí, kteří za pouhých 200 Kč posílají do těchto zemí pozvání k návštěvě České republiky. Dokonce byla zveřejněna i jména ochotných „hostitelů“. Jakási důchodkyně pozvala do svého jednopokojového bytu víc než 20 Vietnamců. Všechny na stejné datum .
Bude to potřeba, více policistů, neboť pravděpodobně ruské zájmové organizace (mafie) porušily v minulých dnech dohodu o neútočení a zástupci dvou ruských „podnikatelských“ skupin po sobě stříleli v Pařížské ulici. Nakonec byli postřelení převezeni do dvou různých nemocnic (snad z bezpečnostních důvodů).
Trochu veselejší byl zásah policie v Praze u Bulhara, kde museli zajistit muže, který nahatý jak žlůva běhal po autech čekajících u dopravních světel. Pravděpodobně bude muset platit případná poškození.
Zpět k vážným věcem. Zajímavá je studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty University Palackého v Olomouci. Ten se tam zabývá zkoumáním vlivu „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěchy vědců. Předmětem jeho výzkumu jsou jeho vědečtí kolegové. Popud k tomuto výzkumu mu dalo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají v mezinárodních impaktovaných časopisech od roku 1980 do roku 2002 jenom 40 článků, mezitím co kupříkladu jeden jediný jejich kolega Andersen Moller, publikoval v těchto časopisech 20 až 30 článků ročně. Na dotaz Grima, v čem může být nepoměr mezi ním a českými kolegy, odpověděl Moller, že je to zřejmě množstvím vypitého piva. Mladý vědec se proto rozhodl ověřit si tuto zajímavou hypotézu u svých kolegů a zjistil, že Moller měl pravdu. Zjistil: “Čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost“. Svůj výzkum ještě doplnil a rozšířil a nabídl jej redakcím odborných časopisů. Nakonec mu vyšel článek v prestižním ekologickém časopise Oikos. Srovnáváním zvyklostí vědců zjistil, že pivo je nevhodný doplněk intelektuální práce. Čeští ornitologové vypijí kolem 200 litrů piva za rok, mezitím co moravští jenom 37 litrů.
Ale také něco radostnějšího. Při letošním udělování Oskarů se dostalo toto prestižní ocenění Markétě Irglové a jejímu příteli Glen Hansardovi za píseň Falling Slowly ve filmu ONCE. Je to zpěvačka v Čechách i na Moravě skoro neznámá, žije většinou v Irsku a USA. U vzniku druhého oceněného zahraničního filmu „Fälscher“ byl vlastně také jeden Čechoslovák. Ani se o něm v českém tisku moc nepsalo. Jmenuje se Adolf Burger, a je jedním z posledních žijících padělatelů, kteří v koncentračním táboře Sachsenhausen vyráběli na rozkaz Wehrmachtu anglické Libry. Na základě Burgerovy knihy , kterou o tom napsal, byla celá historie Rakušany zfilmována a po právu vyznamenána. Autor byl pozván do Hollywoodu na slavnostní předání ceny.
Abych nezapomněl : Konečně se české pohostinství dočkalo jedné Michelinské hvězdy. Získal jí italský kuchař z hotelu Four Seasons. Když si představím, že u nás „ve vsi“ máme také, už dlouhá léta restauraci s Michelinskou hvězdou…
A dalo by se končit něčím vzrušujícím: Před Velikonocemi došlo na obávané dálnici D 1 na Brno k největší hromadné bouračce všech dob, v Čechách tedy. 115 aut se do proměnilo v hromadu šrotu, z toho jich byla podle policejní zprávy skoro polovina nepojištěna. Celkově přes šedesát zraněných , z toho dva cizinci těžce.Dálnice byla uzavřena na dlouhou řadu hodin. Lidé hladověli a mrzli. Z prostoru u Průhonic, kde byla potom připravena náhradní auta pro majitele oněch zničených, přes noc všechna auta zmizela. Dějou se to věci mezi nebem a zemí. Že by je byl někdo ukradl?
Soudruh Paroubek se nám vydal opět na vandr. Tentokrát jel do Ruska, a jak prohlásil chce tam konsultovat s Rusy situaci s umístěním amerického radaru v Čechách.
Jako poslední přidávám zajímavou zprávu o tom, že možná bude rozhodnutím městského soudu v Praze uvalena exekuce na Pražský hrad a chrám svatého Víta pro neplacení účtů jedné soukromé firmě.
posted by alene at 3/27/2008 07:37:00 am
0 comments
