Smutek nad Respektem

V historii české publicity lze najít zářné příklady vysoce kvalitního demokratického žurnalismu. Karel Havlíček Borovský a Ferdinand Peroutka jsou první na seznamu, ale ani zdaleka nejsou sami. Česká publicistika i v dobách, kdy se svobodnému projevu nedařilo, dokázala vyprodukovat novináře skutečně bez „bázně a hany“. Na tyto tradice navázal i Týdeník Respekt, který začal vycházet pod názvem „Informační servis“ čtyři dni po 17. listopadu 1989. Vycházel z personální základny samizdatových kulturních časopisů Sport a Revolver Revue. První číslo „Respektu“ pak na Informační servis navázalo v březnu 1990. Velice rychle se stal a až do dnešní doby zůstal tím nejlepším politicko – kulturním týdeníkem na trhu českého žurnalismu. Za svou existenci získal týdeník či jeho redaktoři řadu ocenění, časopis však čelil i řadě žalob, zejména od politiků.
Současně ale čelil i tlaku trhu. Respekt loni hospodařil se ztrátou 3,7 milionu korun, což ve srovnání s rokem 2004 představuje snížení ztráty zhruba o čtvrt milionu korun. Podle dostupných údajů tak vydavatel Respektu hospodařil se ztrátou čtyři roky po sobě.
První hrozivé mraky se nad Respektem začaly objevovat, když do vydavatelství přišel ředitel pro strategii Respektu M. Čermák s cílem zavést změny a nalákat čtenáře i inzerci. V červnu t.r. pak oznámil, že podnikatel Z. Bakala se dohodl na finančním vstupu do časopisu Respekt.
Vydavatelem Respektu je společnost R-Presse, jehož většinovým majitelem je senátor Karel Schwarzenberg. Cílem by podle dohody K. Schwarzenberga a Z. Bakaly mělo být převedení majetkových vkladů hlavních akcionářů na speciálně zřízenou neziskovou organizaci, která by zajistila časopisu potřebnou nezávislost a zároveň garantovala, že generovaný zisk bude investován zpět do časopisu. Milionář Z. Bakala již dříve uvedl, že jeho snahou není jakkoli ovlivňovat chod časopisu, tím méně jeho obsah.
22. září značná část redakce Respektu rezignovala, protože údajně o některých změnách nevěděla. "Výpověď z redakce dali kromě jednoho řadového člena všichni. Nedal ji šéfredaktor M Švehla, který ji nedal proto, že je zavázán k jednání s majiteli," uvedl zástupce šéfredaktora J. Spurný. Podotkl, že podle něj se nedá pracovat v redakci, která je řízena minimálně dvoukolejně, a navíc v redakci, v níž má od 1. ledna vzniknout nová modernizovaná verze Respektu. "Dokonce ani já jako člen vedení redakce dodnes nevím, jaká ta verze bude. Informace se mi dostaly jen v náznacích," řekl zástupce šéfredaktora J. Spurný, který je i členem dozorčí rady R-Presse a zástupcem menšinového akcionáře firmy, společnosti RPK.
"Přesně tomu nerozumím. O změnách, které jsem připravoval, jsem od začátku říkal, že budou dělány tak, aby byla maximálně zachována kontinuita autorská i čtenářská," uvedl M. Čermák. Kromě majetkových změn ve vydavatelství čekají změny i samotný týdeník – mimo „rozšíření obsahu“ by měl Respekt od počátku příštího roku přejít na obvyklý magazínový formát a opustit svůj současný novinový.
V Respektu č. 39 šéfredaktor Marek Švehla napsal: „Dovolte mi první krátké vysvětlení: téměř všichni redaktoři podali včera výpověď. Stručně řečeno, důvodem je ztráta důvěry ve změny, které se dnes v Respektu připravují v režii nového ředitele pro strategii Miloše Čermáka. ... Vše je opravdu otázkou důvěry či nedůvěry k chystaným změnám a jak jsem již napsal, u redaktorů teď převážilo to druhé. Ty změny se přitom nedají zhustit na chystaný nový vzhled časopisu a výčet rubrik v něm. Jde o obsah, úroveň žurnalistiky, různá manažérská rozhodnutí atd.“
Budoucnost Respektu je v tuto chvíli tedy „ve hvězdách“.
Na osobní notu musím napsat, že dění kolem Respektu mě skutečně naplňuje smutkem. Od samého jeho vzniku jsem byl jeho předplatitelem a čtenářem a mnohdy jsem žehral, že takový týdeník tady v Austrálii nemáme. Vždy jsem věřil, že žurnalismus zejména v demokracii má být především služba občanům, nikoliv „entertainment“ Komercionalizace žurnalistiky je někdy více zničující než cenzura.
Konec konců, nedávné změny v pořadu „Sunday“ na Chanell Nine je jen dalším příkladem zničení nepochybně nejkvalitnějšího zpravodajského televizního pořadu v australské televizi.
26. září napsal v Lidových novinách český televizní producent J. Horák komentář, který by stál za ocitování celý. Zde jen jeho podstatné části:
„Týdeník Respekt právě umírá a jeho zánik může způsobit českému společenskému a intelektuálnímu prostředí nedozírné škody.
Z tržního pohledu se jedná o běžnou personální výměnu. Nový majitel týdeníku Respekt, finančník Zdeněk Bakala, chce zvýšit ziskovost svého časopisu, který byl doposud ve ztrátě. Za tím účelem najal jako poradce pro strategii novináře Miloše Čermáka. Miloš Čermák vypracoval návrh na grafické i obsahové změny časopisu a z pozice „majitelova muže“ začal vyhledávat nové redaktory, kteří by nahradili část zaměstnanců redakce. Výsledkem této nové strategie je, že 90 procent redaktorů Respektu dalo výpověď. Pokud někdo Čermáka nezastaví, na konci jeho úsilí může být ledacos -rozhodně to ale už nebude Respekt.
.....
Hrozí, že se v rámci jeho nové strategie z Respektu stane celobarevný kříženec mezi Týdnem, Reflexem a Mladou frontou Plus. Nejenže nezíská nové čtenáře, ale naprosto znechutí ty stávající.
.....
Respekt je jedním z mála českých časopisů, který je možno přečíst od začátku do konce a nenajdete v něm takřka žádnou hlušinu. Články i titulky mají vysokou literární hodnotu. Pro inteligentního čtenáře představuje skutečnou lahůdku - na rozdíl od většiny deníků a časopisů, které obsahují spoustu povrchních a plytkých informací, po kterých vás jedině bolí oči.
K radikálnímu rozšíření obsahu je proto třeba dojít v souladu s těmi, kdo linii časopisu tvoří -tedy s editorem Lamperem, šéfredaktorem Švehlou a dalšími klíčovými lidmi v redakci. Jiným způsobem se totiž Respekt může snadno zaplnit stylem, který Čermák provozoval ve svých sloupcích – spoustou banalit opsaných ze zahraničního tisků, bezobsažných „střípků“ a pojmů/dojmů bez hlubší analýzy a myšlenky.
.....
V naší zemi je nemnoho lidí, kteří si mohou dovolit vydržovat Respekt bez ohledu na jeho ziskovost. Podíl inteligentních čtenářů na trhu je malý, navíc provozovat časopis, jako je Respekt, vyžaduje větší náklady a úsilí než slepit další bulvár pro „sebevědomé ženy ve věku od 24 do 49 let“. Průměrná česká mentální a intelektuální úroveň je ale prostě stále bídná (nutno dodat, že nejen v Čechách – pozn. a.n.).
.....
Lidé, kterým tato společnost dala možnost vydělat velké majetky - jako je Karel Schwarzenberg, Zdeněk Bakala nebo Václav Havel – by měli vůči ní projevit zodpovědnost.“

Snad mohu dodat, že poslední věta není tak zcela bez podstaty. Dá se ovšem namítnout, že z cizí kapsy se snadno rozdává. Řešení by snad mohlo být především ve vzdělání čtenářů. Řešení které již tolikrát zklamalo.
Takže nevím. Zbývá mi jen dodat, snad vyjednávání šéfredaktora M.Švehly přinese výsledek méně katastrofický než zatím zdá být.