Jak bolševici málem k vládě přišli

V polovině srpna se poprvé od listopadové revoluce dostala komunistická strana nejblíže k přímému ovlivňování vlády z „pozice síly“. Je sice pravda, že od odchodu Václava Havla z politiky byl demokratickými stranami poslancům KSČM dovolován větší a větší vliv, ale nikdy se nedostali tak daleko, aby mohli přímo ovlivňovat politiku vlády a snad i obsazování ministerských křesel. Také je pravda, že by patrně zatím ještě žádné ministerské křesle neobsadili, ale jejich silný vliv na vládu by byl nepochybný. Kdyby to vše prošlo, vláda by totiž byla bývala přímo závislá na jejich podpoře – paradoxně po volbách, v kterých KSČM zaznamenala podstatný úbytek hlasů úbytek 15 poslanců.

Jak k tomu došlo?

Po nerozhodných volbách vznikla patová situace (viz níže „Volby 2006: Nerozhodně“ a „Ještě k volbám“).
Mimochodem, za zmínku jistě stojí, že koncem srpna prezident Václav Klaus označil komplikovanou situaci na české politické scéně za přímý výsledek voleb a prohlásil, že odsuzování politiků prý není na místě: "... politici se dostávají do docela složité situace a je naprosto jasné, že pat, který nastal po volbách, vede k tomu, že to řešení je těžké. Někdo musí ustoupit, někdo musí uhnout někam jinam. Za to, že uhne mu bude půlka lidí nadávat, půlka ho za to možná pochválí."
O tom, že demokratická politika je umění možného, že je postavená na kompromisu a že mezi demokratickými stranami – jako v letech 1945-48 – již zase zřejmě neexistuje vůle ku spolupráci, se nezmínil.
(Připomnělo mi to stařičký vtip – „Lid nám dělá těžkosti? – Vyměňme tedy lid“. Tohle ovšem neplatí jen v politice a o Čechách, stačí se rozhlédnout kolem nás...).

Po několika neúspěšných volbách vedení Parlamentu byl 14. srpna zvolen předsedou sněmovny sociální demokrat M.Vlček. Jeho zvolení otevřelo cestu k demisi vlády J.Paroubka (ČSSD) a prezident mohl jmenovat vůdce vítězné strany (ODS) M.Topolánka, aby sestavil vládu. Do její sestavení dále fakticky vládne odstupující kabinet. M.Topolánek zahájil obratem vyjednávání o podpoře menšinové vlády ODS a J.Paroubek dal na vědomí, že za určitých podmínek je ČSSD ochotna menšinovou vládu ODS tolerovat.
Ještě před zahájením jednání mezi ODS a ČSSD, předsedové ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, kteří zatím sestavili pravo-středovou koalici (ČSSD prohlásila, že je pro ně nepřijatelná), ustoupili a ohlásili formálně ukončení trojkoalice.
Jednání ODS s ČSSD skončilo po týdnu krachem a vzájemným obviňováním a předseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že zahájí jednání s lidovci na jednání o menšinové vládě.
Představitelé ČSSD a KDU-ČSL se velice rychle dohodli na některých prioritách možného koaličního programu a začali vyjednávat o vytvoření menšinového kabinetu. Předseda KDU-ČSL M.Kalousek připustil, že by tato menšinová vláda mohla vzniknout jen díky toleranci komunistů. Označil to ze své strany za velký ústupek, který ho netěší, zdůvodnil to ale tím, že ČR se musí vrátit k "čistému poměrnému" volebnímu systému. (Zejména po volbách opět ožila snaha změnit volební systém
na proporční, který upřednostňuje velké strany.) Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že komunisté by vznik případné menšinové vlády ČSSD a KDU-ČSL podpořili.
Vedení ODS uvedlo, že rozhodně nepodpoří kabinet, který by byl závislý na KSČM a stejně se vyjádřil i šéf zelených Martin Bursík.
Ve svém, ne tak zcela neoprávněně „emocionálním“, tiskovém prohlášení 24. srpna ODS uvedla, že se prý potvrdily obavy z obnovení Národní fronty. Proto se prý zdlouhavě a trpělivě vedení strany snažilo o řešení povolební patové situace s ČSSD a s ostatními demokratickými stranami KDU-ČSL a SZ dohodou, aby bylo zabráněno přímému či nepřímému návratu komunistů. Pro tento cíl byli prý připraveni k řadě kompromisů.
„Vyzýváme všechny skutečné demokraty ve všech politických stranách, aby společně s námi zabránili opětovnému nástupu komunistů k moci. Vyzýváme všechny skutečné demokraty, aby se spolu s námi jednání o sestavení vlády, která přivede zemi k předčasným volbám v příštím roce, zúčastnili a vládu s takovým mandátem podpořili.“ končí ODS svojí výzvu.
Jednání o menšinové vládě, která by se opírala o KSČM, vyvolalo okamžitý odpor ve většině organizací KDU-ČSL na všech úrovních. Druhý den, 25.08., bylo jednání s ČSSD ukončeno a předseda strany M. Kalousek rezignoval
"Co se chystalo, bylo pro nás nepřijatelné," uvedl vůdce Lidové strany jihomoravského kraje. "Je to správný krok odpovědného politika. Nebyla jiná možnost," komentoval rezignaci místopředseda středočeské KDU-ČSL J. Vacek. Odsouzení jednání se ozvalo z celé řady dalších organizací navíc se žádostí, o rezignaci celého předsednictva strany.
Současný i bývalý prezident Václav Klaus a Václav Havel se nezávisle na sobě zcela vzácně shodli. "Přes všechna bývalá soupeření se oba shodují v jedné základní věci - nelze připustit změnu směřování České republiky po listopadu 89," uvedl designovaný premiér M. Topolánek po rozhovorech s oběma prezidenty.
Zatím ale předseda ČSSD J. Paroubek očekává, že po říjnových komunálních a senátních volbách (třetiny senátorů) jej prezident V. Klaus pověří sestavením nové vlády. Do podzimních voleb hodlá sociální demokracie zůstat v opozici a nemíní s ODS o povolebním uspořádání vůbec vyjednávat. Paroubek už lídrům ODS vzkázal, že až do voleb senátorů a obecních zastupitelů jim nebude brát telefony – jinak řečeno: rozdáme si to znovu po 21. říjnu. Do té doby....
Zatím se prezident chystá 4.září jmenovat menšinovou vládou ODS, která musí do měsíce získat důvěru parlamentu.
---------------
Pod čarou je patrně vhodné uvést, že v anketě ČTK na otázku zda je respondent politickou situací „pobaven“ opovědělo kladně 21.5%, zda „znechucen“ 75.3% a 3% prohlásilo, že je „to nezajímá“.
Z průzkumu agentury STEM pro Českou televizi vyplynulo, že za krach povolebních jednání mezi občanskými a sociálními demokraty přičítá vinu sociálním demokratům 48 procent lidí. 43 procent oslovených naopak viní ODS. O tom, že nese vinu ODS jsou přesvědčeni hlavně starší lidé a respondenti s nižším vzděláním. Opačný názor mají podle sociologů častěji jedinci s vyšším vzděláním.