17tý 17. listopad

Informace ČTK praví, že již tradičně na Národní třídě lidé zapalovali svíčky a vzpomínali na studentskou demonstraci která odstartovala sametovou revoluci.
Mnoho lidí přišlo jen zapálit svíčku nebo položit květinu, jiní to pojali jako příležitost k výměně názorů na cokoli.
Přicházeli mladí i starší, rodiny s dětmi včetně účastníků pochodu, který před sedmnácti lety skončil na Národní třídu pod obušky pohotovostního oddílu ministerstva vnitra.
"Bylo to výjimečné a nezapomenutelné, i když jsem se docela bála," řekla čtyřiatřicetiletá Jana, která tehdy byla mezi demonstrujícími.
Připojil se i další účastník demonstrace, bývalý mluvčí Charty 77 a současný ministr zahraničí Alexandr Vondra:
"Tehdy nikdo nečekal, jak se to dramaticky a rychle semele. Těch demonstrací bylo mnoho. Ale tahle byla něčím zvláštní. Měla takový pozitivní náboj, nebyl v ní žádný strach. A bylo v ní hodně radosti a optimismu".
Nad svíčkami se také objevil anonymní vzkaz podepsaný matkou tří dětí: "Styďte se novodobí šašci a intrikáni - půl roku sestavujete vládu a lidi se vám hodí jen před volbami". Politickou situaci řešila zapáleně i trojice postarších dam. "Měly by být nové volby," zmínila jedna. "Ne. Topolánek to teď musí dotáhnout," oponovala druhá. Jeden z příchozích zase tvrdil, že prezident porušuje ústavu.
Objevili se tu i odpůrci USA protiraketových základen, kteří dávali lidem podepsat petici. "Vybojovali jsme si demokracii. Kde je ?" tázal se plakát jednoho ze členů Iniciativy Ne základnám. Rovněž přišli kritici čínských poměrů, kteří rozdávali letáčky. Drželi také transparenty s nápisy jako "Stop mučení v čínských koncentračních táborech" a "Co se děje za rudou oponou".
Na Národní třídu zavítal také předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který položil květiny a za pražské lidovce přišel zapálit svíčku exministr zahraničí Cyril Svoboda.
Na Národní třídu tentokrát nepřišel symbol polistopadových změn, exprezident Václav Havel (je v USA), dostavil se ale prezidenta Václava Klause.
Novinářům řekl, že stát lidem stále přesmíru zasahuje do života, přitom v listopadu 1989 lidé bojovali o to, aby tomu tak nebylo, aby měli co největší svobodu, a současně dodal, že míra svobody, kterou jednotlivec nyní má, je "nekonečně odlišná" proti tomu, co bylo za komunismu do 17. listopadu 1989. "To je takové vítězství, že bychom pořád měli vzpomínat s pietou na tu chvíli.“
Ve svém projevu k 28.říjnu ale prezident také prohlásil, že možná existuje „nějaký hlubší problém naší země“ a v souvislostí s nízkou volební účastí si položil řečnickou otázku, „zda nedochází k erozi toho, co bylo pro většinu z nás nesporné“. Komentátorovi Jířímu Černému to připomnělo výrok V.Havla o „blbé náladě“, který tehdejší ministerský předseda V.Klaus označil za přemrštěný pesimismus.
Míru svobody ale potvrdili i lidé shromáždění na Národní třídě, hlavu státu někteří uvítali potleskem a jiní pískotem. "Kde máte (šéfa KSČM) Vojtěcha Filipa," otázal se ho jeden z rozzlobených mužů. Okolo stojící lidé ho však okřikli, aby byl zticha.
(Příležitost “projevit” svojí míru “politické i lidské kultury” si nenechali ujít ani anonymové v komentářích na webové stránce ČTK se svým obvyklým hulvátstvím. (Lásku k anonymitě a hulvátství známe ovšem také i my z melbournských internetových “vzkazů”.)
Tak na př “Autor: zub“ 17.listopad ohodnotil: “Dokonce ani kamarádi z StB neví, kdo to všechno zpunktoval. No v každém případě je to škoda, v socialismu bylo tak dobře.. Ještě že máme KSČSSD, však už to zas nějak dáme dohromady!”.
“Autor: Sigggi“ si ulevil “Vykotlaný zube, smrdí ti z huby, nech si spravit zuby a taky mozek”
To si ovšem “Autor: zub“ nenechal líbit: “každý rozumný člověk rád vzpomíná na socialismus a také ho volí přes 50% lidí, chápeš modrý trumbero?”
Vše ale vysvětlil “Autor: honza999“: “Je vidět, že alespoň občas alespoň někteří lidé dokáží používat mozek. Že pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí... Pche... Tehdy zvítězili vychcaní velcí superzmrdi nad menšími a hlavně blbými zmrdy (KSČ) a jako kořist si vzali celý tenhle stát i se všemi obyvateli.”
Na poznámku presidenta V. Klause, že stát se lidem přesmíru plete do života “Autor: ICH oCH 7“ usoudil, že “Tunelpapá Klaus, jako předseda modrých bolševiků z ODS a nadstranický prezident má pravdu. Začíná to tím, že jak dříve Ruml, tak v tom pokračuje Langergauner a neustálými reorganizacemi ničí Policii, aby podnikatelé nebyli kriminalizováni a aby Salzmanové, Kočárníkové, Mackové, Kožených, Krejčířové, Čermákové, Dybové a další měli klid pro svoji obětavou práci.”
“Autor: OCH iCH“ neméně civilizovaně reagoval: “Ty socanský omezenče on mluví o státě, o byrokratickém a zločinném státě který vyrobila Socdem a tedy o současné době stale platících rudých zákonů. Ti o kterých mluvíš ty blbečku, fungovali ještě před diktaturou vás rudých socanů. Tak se trochu vzpamatuj!”)
Výročí 17. listopadu je ale nejvíce poznamenáno politickou krizí České republiky, která od červnových voleb stále ještě nemá vládu. Marně jsem pátral v historii po přikladu (neznamená to, že neexistuje), kdy v demokratickém státě ani po více jak šesti měsících nedokázali politici utvořit funkční vládu. Ministerský předseda v demisi, který se již podruhé pokouší sestavit vládu M. Topolánek (ODS) k 17.listopadu s neskrývanou hořkostí usoudil ”Česká společnost na svoji maturitu ještě čeká.“
Po svém druhém pověření prezidentem republiky k sestavení vlády (které jen váhavě přijal) překvapil svým prohlášením, že bude usilovat o kompromis i za cenu odložení předčasných voleb o dva až tři roky. Příjemně tím potěšil zejména předsedu ČSSD J.Paroubka, který případné volby v příštím roce označil za “katastrofu” pro sociální demokracii.
Zatím co píši tyto řádky, v pražském Veletržním paláci probíhá dvoudenní kongres Občanské demokratické strany. Na 500 delegátů rozhodne o novém stranickém vedení i o podobě vlády. Ne všichni občanští demokraté s nadšením přijali poslední kroky M.Topolánka, který chce s lidovci, zelenými i sociálními demokraty sestavit dočasný kabinet a přestal prosazovat jednu z priorit ODS - volby už v příštím roce. Mnohým se také nezamlouvá účast ČSSD v nové vládě, premiér ale namítá, že bez dohody s ČSSD vládu s většinovou podporou nelze sestavit. Pokud se ale prý ODS nechce spojit s komunisty a nebo odejít do opozice a umožnit vládu ČSSD a KSČM (s možnou podporou několika lidoveckých “přeběhlíků”).
Kongres ODS tedy rozhodne o tom, jak bude vypadat další kolo sestavování vlády v Čechách.