Vláda a Hlas lidu, hlas boží

Člověk by se mohl divit, že po tak zdlouhavých porodních bolestech vláda stále ještě vládne. Zejména, pokud se dá věřit výzkumům veřejného mínění, velké popularitě se prý netěší. Lidem se nelíbí, jak vláda komunikuje s veřejností, s personálním složením vlády není spokojeno 66 procent oslovených, 64 procent dotazovaných vyjádřilo nespokojenost s osobou premiéra a program vlády i její činnost kriticky komentovalo 61 procent oslovených.
Nejčileji – dá-li se tak soudit podle komentářů v mediích a kritiky opozice – si počínají ministři vnitra a zdravotnictví. Zejména ministr vnitra I.Langer, který po nástupu do funkce zjistil, že u policie stále pracuje na 800 bývalých pracovníků StB, ohlásil záměr „vyčistit“ policejní sbor a nařídil prověrky lustračních ověření všech příslušníků policejního sboru.
Problémem vlády se stává ale postava vicepremiéra a lidoveckého předsedy a senátora KDU-ČSL J. Čunka, který dosáhl podivuhodné „popularity“ v době svého starostování ve Vsetíně sporným rozhodnutím o „odsunu“ romských rodin ze středu města z polorozbořeného domu do nových bytů z plechových stavebních buněk na předměstí a přestěhování několika rodin do domků v obcích daleko od Vsetína.
Nyní byl navíc obžalován z korupce a přestože očekává zahájení soudního řízení (na jeho vlastní žádost ho senátní výbor zbavil imunity), o třeba i jen dočasné odstoupení „neuvažuje“. S ohledem na zvyklosti chování českých politiků to ale tak příliš překvapující nepřekvapuje.
Větším a nepochybně důležitějším problémem je zahraničně-politická otázka radarové základny USA.
Opoziční ČSSD uspořádala o základně vnitrostranickou diskusi. Proti základně se v ní vyjádřilo 65 procent sociálních demokratů a referendum o základně si přeje 85 procent straníků. Je to obrat v názoru vedení – rozhovory s Američany o základně zahájila sociálnědemokratická vláda již před dvěmi lety. Uvedl to i americký velvyslanec v Praze R. Graber po setkání s předsedou ČSSD J.Paroubkem v Lidovém domě. Dodal ale, že USA žádný předběžný příslib od tehdejší vlády o budování základny nedostaly.
Vybudování radarové základny USA v Česku zcela samozřejmě odmítají komunisté, ale i koaliční partneři Zelení podmiňují svůj souhlas tím, že základna bude součástí obranného systému NATO a nikoliv pouze jednostranně USA.
V Čechách také začínají pouliční protesty. Před sídlem vlády se sešlo přes dvě stovky odpůrců základny a účastníci demonstrace si přinesli makety radarů, raket a transparenty a postavili si několik stanů. Aktivisté v projevech zdůrazňovali nebezpečí, které podle nich radar představuje, a také to, že má sloužit případné válce USA s Ruskem a Čínou. Tvrdili, že základna musí mít v podzemí atomový reaktor, aby měla vlastní zdroj energie.
Také mladí komunisté vyvíjejí horlivou aktivitu – shromáždili již přes 70.000 podpisů pod petici, kterou protestují proti umístění protiraketové základny Spojených států na území České republiky. Petici zahájili mladí komunisté loni před letními prázdninami. Zapojili se také do iniciativy „Ne základnám“ a spolu s ní protestovali v pražských ulicích a na Hradčanském náměstí.
Oznámila to V.Sýkorová, členka Komunistického svazu mládeže a organizátorka petiční akce, která se konala v Uherském Hradišti. Další balíky s podpisy mladí komunisté odevzdají petičnímu výboru sněmovny zřejmě v polovině března.
Petiční archy s prvními 51.000 podpisy odevzdali již v září sněmovnímu petičnímu výboru. Na otázky organizátorů tehdy odpovídal tehdejší ministr obrany Jiří Šedivý. Výstavbu základny hájil mimo jiné tím, že existuje reálná hrozba ze strany Íránu a Severní Koreje, že se jim v horizontu pěti až 15 let podaří vyrobit zbraně hromadného ničení. Základna by pak mohla pomoci chránit středoevropský prostor.
Podle výzkumů veřejného mínění s vybudováním americké radarové základny protiraketové obrany na území Česka nesouhlasí zhruba 60 procent, oproti 25ti procentům dotázaných. Téměř tři čtvrtiny respondentů soudí, že o výstavbě radaru by měli rozhodovat občané v referendu. Necelá pětina lidí plebiscit o této otázce odmítá.
O výstavbu radaru ve vojenském prostoru Brdy Američané oficiálně požádali Českou republiku v lednu. V Polsku by měla být základna s protiraketovými střelami, další protiraketový radar by měl podle posledních plánů vzniknout také na Kavkaze. Česká vláda oficiálně odpoví na americkou žádost o umístění základny zřejmě do konce března.