Česko III. – dojmy a postřehy, vuřty na Václaváku

Po celou dobu exilu jsem vyhlašoval, že vuřty na Václaváku je něco, co mi v Austrálii nejvíce chybí a že je to něco, čeho se nedožiji. Mýlil jsem se. Po pádu bolševiků při své první návštěvě moje první cesta vedla na Václavák. Pravda, špekáček jsem si nedal. U stánků měli jen moravské klobásy, na kterých - zalitých Plzní – jsem si ale stejně, nostalgicky, pochutnal.
V minulém roce při předvánoční návštěvě Prahy jsem tradičně zkonzumoval klobásu s Plzní, obklopen lidmi holdujícím fernetu a becherovce. Pak jsem se ale v novinách dočetl, že páni Pražští radní se rozhodli dát „turisticky atraktivnímu centru honosnější a civilizovanější podobu“. V rámci toho jednak „zpřísní postihy pro prostitutky“, omezí počet heren a „zmizí stánky s vuřty“. Pánům radním vadí, že v okolí stánků se scházejí opilci a bezdomovci, kteří vybírají zbytky jídla z košů – a policie je proti nim prý bezmocná.
Tradice prodeje, kdy se párky, kaštany a zmrzlina prodávaly na náměstí z pojízdných vozíků, vznikla už za první republiky. Pamatuji se, že od konce druhé světové války bylo na Václaváku několik pevných stánků, které jsem hojně navštěvoval. Při mé první návštěvě začátkem devadesátých let jich tam bylo podstatně víc. Překvapilo mě ale, že se v nich vedle piva prodával i tvrdý alkohol. Nyní je prý na náměstí 26 stánků, z toho 12 s občerstvením.
Pravda, Václaváku to na kráse nepřidává, ale rozhodnutí mi připadlo jako typický příklad byrokratického vylévání vaničky i s dítětem.
Přítel Karel Pokorný v rubrice „Pro radost“ píše s ironickou nadsázkou o byrokratickém opatření Evropské unie, ovlivňující život Švýcarů, kteří ani členy unie nejsou.
Připomnělo mi to konstatování R. Conquesta ve studii „The Dragon sof Expectation“ (vřele doporučuji) vydané před několika lety – „nejvýznačnější současným příkladem byrokratické omezenosti a úpadku je ovšem Evropská unie“. Přitom proti rozhodnutí Bruselských byrokratů je téměř nemožné odvolání v rámci unie, natož pak nečlenů, jako je Švýcarsko.
Češi – a ani zdaleka v tom nejsou sami – mají ovšem s příkazy a zákazy byrokratického aparátu Evropské unie také své zkušenosti.
Jak ale vidno, Pražský magistrát si v byrokratickém myšlení vystačí sám – i bez zásahů z Bruselu.

Jenže –
potom, co magistrát oznámil, že stánky s občerstvením by z náměstí měly zmizet úplně, vznikla vlna protestů včetně petiční akce.
"Nechceme a nemáme v plánu zrušit stánky," vyslal primátor začátkem února svého náměstka Rudolfa Blažka (ODS) aby protesty pacifikoval. Ten oznámil, že prodej by se ale měl kultivovat a počet stánků by se měl jen snížit. Náměstí podle Blažka připomíná spíše orientální tržiště a kolem stánků je prý nepořádek. Dojde proto k zákazu prodeje tvrdého alkoholu. Kromě piva, které – jak říká – ke klobásám patří a dodal: "Není potřeba si k tomu dávat dva fernety a tři vodky."

Uvidíme, jak to dopadne – že by alespoň na místní úrovni zvolení zástupci začali naslouchati hlasu lidu? Byl by to pokrok.