Česko II – dojmy a postřehy, volba prezidenta

Emigrant prezidentem?

Prezidentské volby v roce 2003 jsem měl to „potěšení“ sledovat v Česku osobně. Na politickém uspořádání se od té doby změnilo pramálo. Pravda, jeden z politických subjektů zmizel v propadlišti nevůle voličů, druhý o třetinu hlasů zhubnul a zcela ve světovém trendu se v modro-černo-oranžově-rudé duze objevila zelená. Poměr politických sil to ale nikterak neupravilo. Demokratické strany jsou stále neschopné dosáhnout v důležitých otázkách státotvorné dohody a rozhodovat bez parlamentních hlasů nedemokratické strany. Přitom alespoň výběr prezidenta by nepochybně měl z dohody demokratických stran vycházet.

Volba prezidenta, patrně nejvýznamnější událost letošního roku na české politické scéně, bude zahájena za tři dny od chvíle, kdy píší tyto řádky– 8.února.
„Karty“ jsou již nepochybně „rozdány“. Jak „hra“ dopadne se nedá s určitostí říci, i když vše nasvědčuje tomu, že prezident Klaus bude znovu zvolen. Proti němu stojí emigrant, ekonom vystudovaný a pracující v US, člověk s dvojím – americkým a českým – občanstvím a s americkou rodinou. Při všeobecné nelásce k emigrantům a současné vlně anti-amerikanismu v Čechách, se to vše rovná téměř „zločinu“. I tak výzkumy veřejného mínění (prezident není ovšem volen občany, ale jejich zástupci v obou komorách parlamentu) potvrzují nejen popularitu Václava Klause, ale i touhu po změně v osobě Jana Švejnara.
Mezi voliteli jeho kandidaturu podporují ČSSD a Strana zelených, hlasovat pro něj chce i část poslanců Lidové strany a většina členů senátorských klubů SNK ED a Klubu otevřené demokracie. Václav Klaus je ovšem kandidátem ODS a to do té míry, že poslanci a senátoři museli podepsat prohlášení, že budou volit podle přání vedení strany. „Černým Petrem“ jsou tedy nejen někteří poslanci Lidové strany, ale hlavně komunisté.

Stručné Curriculum vitae Jan Švejnara praví, že se narodil 2. října 1953 v Praze. V roce 1970 ještě před maturitou odjel za svými rodiči do zahraničí. Chybějící maturitní vysvědčení, kvůli kterému měl problémy s přijetím na evropské univerzity, jej nakonec přivedlo do USA. Studoval ekonomii na Cornellově a později Princetonské univerzitě. V roce 1987 se usídlil v Pittsburghu, o rok později se stal profesorem tamní univerzity. Do Československa se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky. V letech 1992 až 1999 byl ředitelem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Pracoval jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla.
O Švejnarově vstupu do české politiky se jednalo již několikrát – na př. po pádu Klausovy vlády v roce 1997. Tehdy se ale nakonec premiérem stal Josef Tošovský – i proto, že Jan Švejnar neměl české občanství. Nyní již český pas vlastní, jeho dlouholeté působení v zahraničí ale přesto u některých politiků (a ne jen u nich) vyvolává „nelibost“. Jiní ale namítají, že "za manželku měl Američanku i Masaryk".
Dnes působí jako profesor ekonomie na Michiganské univerzitě. Od roku 2003 je také šéfem dozorčí rady ČSOB.
Odpůrci Václava Klause se snažili najít kandidáta, který by měl v stávajícím rozdělení sil naději být zvolen. Jana Švejnara navrhla strana Zelených, kterého původně za „nepřijatelného“označil předseda ČSSD Jiří Paroubek, při jednáních se ale prý Janu Švejnarovi „podařilo zbořit mýtus“, že je „pravicovým“ ekonomem.
On sám se například zmínil, že v amerických prezidentských volbách byl v posledních letech pro demokraty. Na místní úrovni, ale prý někdy naopak dává přednost republikánům.
Jan Švejnara označil za „důstojného protikandidáta“ Václava Klause také exprezident Václav Havel. Švejnara vidí jako "člověka s ohromným mezinárodním rozhledem a zároveň s velkým smyslem pro sociální dimenzi".
Švejnar se nejvíce liší od Václava Klause v pohledu na ekonomiku a svojí tehdejší kritikou průběhu transformace v devadesátých létech. Neshodne se s ním ani v pohledu na EU a na otázku klimatických změn. Na druhou stranu oba souhlasí s výstavbu americké radarové základny v Česku.
To mu ovšem jen těžko může získat podporu komunistů. Švejnar je ovšem „odchovaný“ americkým pragmatickým přístupem k politické realitě a tak, i když emigroval z komunistického Československa, hlasy komunistů by mu obecně nevadily. Prohlásil, že "KSČM získává velký počet hlasů v demokratických volbách, takže je ji potřeba brát jako politický subjekt, se kterým se musí jednat".
Komunisté ohlásili, že zatím uvažují o taktice v prvním a druhém kole podpořit Švejnara, kterého ale za vhodného kandidáta nepovažují. V třetím kole, kdy ku zvolení stačí nadpoloviční většina součtu přítomných poslanců a senátorů, by se volby neúčastnili. Nechtějí prý být obviněni, že hlasovali pro presidenta, kterého si nepřejí. Prakticky tím ale patrně umožní zvolení Václava Klause – bude mu stačit jen minimální počet hlasů sociálních demokratů a nebo lidovců.